Oblast Ile-de-France se stala kolébkou gotického architektonického slohu někdy v polovině 12. století. Konkrétně v opatství Saint-Denis. Odtud se pak gotika šířila po celé zemi a následně po celé Evropě. Gotika nahradila tzv. románský sloh, který jí předcházel.
Krásné prolnutí těchto dvou slohů můžeme vidět na katedrále Notre-Dame, která se nachází na řece Seině ve městě Paříž. Je to jedna z nejznámějších a nejkrásnějších katedrál na celém světě. V překladu jméno této stavby znamená Chrám Matky Boží.
Stavba katedrály byla započata položením základního kamene v roce 1163. O stavbu této katedrály se zasadil biskup ze Sully. Stavba katedrály trvala dlouhé dvě stovky let. Katedrála je úzce spjata s historií celé Francie. Byl zde třeba v roce 1422 korunován Jindřich VI. a v roce 1804 Napoleon Bonaparte. Za dob Velké francouzské revoluce byla katedrála odsvěcena a přejmenována na chrám Rozumu. Rovněž se v těchto místech odehrává děj slavného historického románu Zvoník od Matky Boží od spisovatele Victora Huga.
Nejznámější pohled na katedrálu je ze západního průčelí, na kterém se nachází proslulá rozeta. Je to kulaté okno, které znázorňuje Pannu Marii v medailonu sytých barev. Typickým gotickým znakem je vertikalita, která má znamenat touhu po přiblížení se k bohu, v této katedrále však ještě vertikalita tolik nepřevažuje. Ze západního průčelí však můžeme vidět dvě věže. Na tu jižní se dá vystoupat po 387 schodech. Uvnitř ní se nachází legendární zvon Emanuel. Z dalších gotických znaků můžeme na katedrále vidět především lomený oblouk na všech oknech, který umožňuje postavit stavbu vyšší než obvykle. Dále zde můžeme spatřit vnější opěrný systém, který pomáhá unést vnitřní klenbu. Na této stavbě je vytvořen pomocí opěrných oblouků, které mají rozpětí 15 metrů.
V 19. století byla katedrála renovována. Byla zde dostavěna štíhlá věž, která sahá do výšky 96 metrů. Na fasádu byly přidány chrliče. Za toto vylepšení se postaral architekt Viollet-le-Duc.
